OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ako fenomén sa „brechtovský punkový kabaret“ v podaní THE DRESDEN DOLLS snaží ukázať DVD, skutočne zoširoka zaznamenávajúce deň, ktorý vyvrcholil špeciálnym koncertom v bostonskom klube Paradise. Kým bežné DVD stavajú na zázname koncertu, často len „pro forma“ obloženom bonusmi, na „Paradise“ je čosi vyše hodiny trvajúci živý záznam len povestnou šľahačkou na torte.
Predchádza mu dokument o bežnom dni „drážďanských bábik“, kapely, ktorú na výslnie katapultovala (dnes už) netypicky vlastná fanúšikovská základňa, komunita voľne sa združujúca sa do amatérsky umeleckého spolku The Brigade. Amanda Palmer a Brian Viglione stále jazdia otrieskaným Volvom a bývajú, cestujú či komunikujú ako bežní ľudia. Pôsobivo nakrútený hodinový snímok tak pôsobí ako autentická sonda do pozadia tvorby tejto dvojice, miesto naškrobených vyhlásení pôsobí ich presným opakom – civilne a skromne. THE DRESDEN DOLLS sledujeme doslova od postele až po výpadok prúdu, ktorý bostonský koncert oddialil a dal priestor street-artovým vystúpeniam už spomínaných postáv z okruhu priaznivcov kapely.
Samotnú šou otvára štvrťhodina rozhovoru s Christopherom Lydonom – bostonskou žurnalistickou autoritou – a pokračovanie divadelných predstavení či performance inšpirovaných hudbou THE DRESDEN DOLLS. Po nich už nasleduje hlavný bod programu, kvalitne nazvučený, nasnímaný i odohratý živý set (rovnako ako celé DVD invenčne režírovaný Michaelom Popeom). Fascinujúca je hlavne premena Briana Viglioneho z mierne ostýchavého mladíka na nalíčeného bubeníka, v tranze búšiaceho do kotlov a neustále hecujúceho publikum v komornej sále. Už v civile excentrická Amanda Palmer je tak trochu prekvapivo bokom, aj keď sú prakticky všetky skladby „jej vlastné“.
Negatívom THE DRESDEN DOLLS je ich „akademickosť“. Kým svojím spôsobom príbuzní PSÍ VOJÁCI sú o skutočných žiletkách v tele a podobné výrazové prostriedky používajúca Tori Amos si svoje peklo prežila (a do hudby pretavila) tiež, THE DRESDEN DOLLS sú akousi, síce vydarenou a efektnou, ale predsalen štylizovanou „cirkusovou“ zábavou pre zábavu. Práve preto playlist vrcholí coverom „War Pigs“ (BLACK SABBATH), do ktorého sa Brian položí s takou vervou, až sa v polovici skladby musí začínať odznova. Punkové momenty (nedá sa nespomenúť vyšinutý duet „Pierre“, pôvodne od Carole King) tvoria korenie celého záznamu, ktorý opomína asi najväčší hit dvojice, „Coin-Operated Boy“. Táto skutočne originálna skladba sa na DVD nachádza aspoň ako jeden z dvoch výtvarne dokonalých videoklipov a ako časť dvojskladbového bonusu z festivaku v dánskom Roskilde.
Nedá sa čudovať, že THE DRESDEN DOLLS sú zjavom, ktorý dávno prekonal hranice Bostonu – narastajúci mediálny ohlas aj zaslúžené predskakovanie NINE INCH NAILS sú v tomto prípade dôsledkom pretnutia kvality a umenia byť v správnej dobe na správnom mieste. Výrazná (a ťažko niekam posunuteľná) vizuálna štylizácia inšpirovaná predvojnovým svetom kabaretov však zrejme nebude poslucháčov baviť príliš dlho. Tu a teraz ale THE DRESDEN DOLLS stoja za pár minút pozornosti.
Vydarené DVD (nie len) vizuálne zaujímavého dua z Bostonu.
7,5 / 10
Amanda Palmer
- spev, klávesy, klavír
Brian Viglione
- bicie, vokály
1. Good Day
2. Missed Me
3. War Pigs
4. Perfect Fit
5. Christopher Lydon
6. Bad Habit
7. Half Jack
8. Girl Anachronism
9. Pierre
10. Truce
11. Coin-Operated Boy (naživo v Roskilde 2005)
12. Girl Anachronism (naživo v Roskilde 2005)
13. Coin-Operated Boy (klip)
14. Girl Anachronism (klip)
Vydáno: 2005
Vydavatel: Roadrunner Records / Universal
Stopáž: 157:13
DVD obsahuje:
* Dokument "A Life In The Day Of The Dresden Dolls"
* Program predchádzajúci koncertu v Rock Club Paradise
* Záznam koncertu v Rock Club Paradise v Bostone (5. 6. 2005)
* Záznam 2 skladieb z vystúpenia na festivale v Roskilde
* 2 klipy
lahoda
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.